Kedjom-Keku je občanské sdružení, jehož cílem je podpora vzdělání v oblasti Kedjom-Keku v severozápadním Kamerunu, za účelem ochrany tamního tropického horského mlžného lesa.

Tento prales je ohrožen především ze strany místních farmářů, kteří neumí efektivněji organizovat hospodářskou činnost. Každoročně zakládají rozsáhlé požáry, které se zakusují stále hlouběji do posledních fragmentů tamního lesa.

Projekt Kedjom-Keku je zaměřen na podporu vzdělání v této oblasti, počínaje základní úrovní studia, konče odbornými radami v otázce zefektivnění využití hospodářské půdy.

Základní cíle Kedjom-Keku:

• Informační, poradenská a publicistická činnost, zaměřená na informování občanů České republiky o problémech třetího světa, zejména týkajících se nedostatku vzdělávacích zařízení a ohrožení tropického deštného lesa a organismů zde žijících
• Podpora vzdělání v oblasti Kedjom-Keku v severozápadním Kamerunu
• Ochrana tropického horského mlžného lesa v oblasti Kedjom-Keku

Naše činnost spočívá především:

• V pořádání veřejných sbírek na podporu vzdělání v oblasti Kedjom-Keku v severozápadním Kamerunu
• Organizace kulturních akcí zaměřených na africkou tematiku
• Vydávání tiskových zpráv, letáčků a publikací

Něco málo o zakládajících členech sdružení:

Martin Mikeš - martin.mikes@kedjom-keku.com

Student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, oboru biologie, člen expedic Kamerun 2008, 2009, vášnivě fotografuje a nechává se fotit. Rád příjímá výzvy a nebojí se jít po hlavě do všeho co uzná za vhodné. V Kedjom-Keku pracuje především sám na sobě a snaží se důkladně domyslet „velký plán“..

Josef Petr – josef.petr@kedjom-keku.com

Student sociologie na FSV UK, v Kedjom-Keku se snaží zúročit svou dlouholetou zkušenost z neziskového sektoru (Skaut, LOM o.s., Aperio) zejména ve struktuře organizace, administrativě, PR a fundraisingu. Mezi jeho zájmy patří zejména příroda, kulturní vyžití všeho druhu, čtení a psaní, hra na kytaru a třeba taky vaření.

Nikola Kadlecová – nikola.kadlecova@kedjom-keku.com

Nejkrásnější tvář organizace a umělkyně tělem i duší. Zakladatelka libereckého uměleckého uskupení DrinkArt. V Kedjom-Keku působí jako koordinátorka akcí.

Členové sdružení

Jirka Hlinka – majitel firmy relaxmarket.cz, webmaster, PR

Alena Volfová – šéfredaktorka Metropol

Petr Kořínek – člen Dj´s libereckého uskupení experimental cabaret

Prof. Vojtěch Jarošík – vedoucí katedry Ekologie Přírodovědecká Fakulta Univerzity Karlovy

Manifest Kedjom-Keku:
„Kedjom-Keku je převážně horská oblast rozkládající se na severozápadě Kamerunu. Na jejím území se nachází poslední zbytky horského tropického mlžného lesa, který je domovem několika tisícům druhů živočichů i rostlin, mnoho z těchto druhů nežije nikde jinde na světě než právě v této oblasti kamerunských hor Bamenda Highlands (endemické druhy). Tento prales je ohrožen především ze strany místních farmářů, kteří neumí efektivněji organizovat hospodářskou činnost. Každoročně zakládají rozsáhlé požáry, které rok, co rok zakusují hlouběji a hlouběji do posledních fragmentů tamního lesa. Přímo v této oblasti žijí poslední čtyři jedinci šimpanze navyklého na horské podmínky. Projekt Kedjom-Keku je zaměřen na podporu vzdělání v této oblasti, počínaje základní úrovní studia, konče odbornými radami v otázce zefektivnění využití hospodářské půdy. Rádi bychom také podpořili reintrodukci horského šimpanze, který bez naší pomoci bude v těchto horách minulostí. Prvním krokem, kterým bychom rádi vstoupili do povědomí občanů České republiky, zejména Libereckého kraje, by měla být benefiční akce s možností přispění – ať už formou daru či vydražením fotografie, šatů z originální africké látky nebo zakoupením trička s logem našeho sdružení.
Nejzásadnější ohrožení, které vyplývá ze zmenšování zalesněné plochy, je nedostatek srážkové vody. Tropický les má unikátní vlastnost v sobě zadržovat obrovské množství vláhy, které postupně uvolňuje zpět do atmosféry. Voda zde následně zkondenzuje a v podobě srážek opět padá zpět na zem. Tento koloběh je již několik desítek let narušován postupným kacením a vypalováním lesa. Úplná destrukce posledních zbytků tropického mlžného lesa může mít za následek akutní nedostatek vodních zdrojů a tedy i kritické ohrožení tamních obyvatel. Voda je, jak všichni víme, nejdůležitější zdroj, bez jejíhož dostatku nejsou žádné organismy schopny dlouhodobě přežívat. Zachování a možný návrat tropického mlžného lesa do míst, kde se již dnes nevyskytuje, je důležitý i z hlediska zachování druhové bohatosti na naší planetě. Vysoké stupně biologické rozmanitosti, ale také endemismu (omezení původu a výskytu rostlin a živočichů na určité území) jsou důležitými specifiky Bamenda Highlands, na jejichž území se rozkládá i oblast Kedjom-Keku. Například na několika desítkách kilometrů čtverečných žije přes 500 druhů ptáků, z nichž téměř 30 je endemických.
Biologická rozmanitost podporuje naši kulturní identitu, nabízí duchovní inspiraci a potěšení, hraje nenahraditelnou roli při udržování naši mentální a fyzické pohody. Zachování druhové rozmanitosti má i svou ekonomickou hodnotu. Lidé přímo využívají nespočet produktů, které nám země díky své rozmanitosti nabízí (ryby, dřevo, léčivé rostliny…). Pokud tyto zdroje zaniknou v důsledku degradace přírodních prostředí, přečerpáním zdrojů apod., životní úroveň klesá, někdy až pod únosnou mez přežití. Jiným příkladem nezbytnosti zachování druhové rozmanitosti je několik tisíc druhů léčivých rostlin, na které spoléhá až 80% světové populace lidí. Stejně tak již zmíněný lov, resp. proteiny obsažené ve zvířatech získaných lovem pokývají v některých afrických zemích až 75% z celkového obsahu přijímaných proteinů. Jinými slovy, biodiverzita, jak se odborně biologická rozmanitost nazývá, je něco nesmírně cenného a zároveň nezbytného pro budoucí existenci člověka.„